7. září jsme se ségrou přistály v Aucklandu. Přivítalo nás větrné a deštivé počasí, ale každým dnem se to lepší a vyhlídka léta a cestování nás drží nad vodou. Už je to tedy čtyři týdny, kdy jsme opustily naši rodnou zemi, a tak jsem sepsala článek, v kterém shrnuji první zajímavosti ze života u protinožců.
Po studijním pobytu v Kanadě každým dnem potkávám spoustu podobnostní těchto dvou nádherných zemí. Mezi ně patří – lidé se na nás na ulici usmívají, často i pozdraví, neřeší jestli jsme mladší nebo starší a kdo by měl začít, prostě zdraví. Kiwáci jsou také milí, usměvaví, mají pozitivní přístup k životu, za všechno rádi děkují, jídlo pochválí (ale dýška nedávají, tohle není jak v Kanadě!). Žije tu spoustu, spoustu asiatů. Podobná architektura domů a zahrádek, takže jednoduché dřevěné sruby s velkými okny, posezením do ulice, kolem pobřeží luxusní vily, jejichž výhled jim trošku závidím, okolí krásně upravené a všude hooodně zeleně. Lidé tráví dost času venku, jen na chvíli vyjde sluníčko, už je plná pláž a power walking tu je snad nejoblíbenější sport. Jsou otužilí, zatímco já si stále oblékám bundu, děti chodí do školy v kraťasích, jiní dokonce plavou v oceánu. V teplácích můžete kamkoliv. Vlastně je to nejčastější oděv v kavárnách, a na boso k tomu. A tady jsou 4 zajímavosti, které mě přivedly v Aucklandu k údivu:
1. KÁVA
Wohoo,tak tady je to něco pro mě, velkého milovníka kávy a životního stylu kavárenského povaleče. Již před odletem jsem četla, že kiwáci mají rádi kávu, ale nečekala jsem, že až tak moc. Přirovnala bych to k vztahu Čech-pivo. Úžasné, stylové kavárničky na každém kroku, které se předhání v tom, kdo má lepší vlastní upraženou kávu nebo šikovnějšího baristu na latte art. Nejvíce se tu pije flat white, některé kavárny dělají single shot, jiné double shot, ale nejdůležitější je konzistence mléka. Na správné našlehanosti bez bublin si dávají velice záležet. V každé kavárně nabízí sójové či jiné rostlinné mléko. Hodně lidí má taky svoje speciální požadavky na kávu, takže objednávka pak může znít “large trim double shot flat white extra hot in a bowl”. Taky tu dost frčí turmeric latte, což je vyšlehaný mandlový (ne)mléko s medem a kurkumou, která je tu považovaná za superfood. Kiwáci nemají problém vypít dva double shot flat white po sobě a úplně nejraději si svoji kávu pijí s jídlem. Většina kaváren má tudíž svoji kuchyň a nabízí snídaně a obědy po celou dobu otevírací doby. Kavárny otevírají v 7 ráno a zavírají UŽ mezi 3 a 4 odpoledne, to mě hodně překvapilo. Prostě po práci už se na kávu nechodí, rovnou do baru 🙂
2. VÍNO
Hned vedle kávy je dalším zbožným nápojem víno. Nejoblíbenější je sauvignon, kterému neřeknou jinak než “sav”. Při výběru vína se ptají na vinařskou oblast původu než na značku vinařství. Rádi pijí skleničku k obědu a večeři samozřejmě taky. Většina podniků nabízí pouze místní vína, zahraniční jsem zatím viděla jen v obchodech. Ještě mě překvapil koncept “BYO” = bring your own, do restaurací s tímto nápisem si můžete přinést své vlastní víno, které vám servírují s objednaným jídlem a účtují si pouze poplatek za servis. Takhle to vyjde mnohem levněji než si kupovat láhev v restauraci. Nejvíc se těším na plánovaný výlet na ostrov Waiheke, kde si půjčíme kolo a objedeme místní vinařské sklepy, budeme ochutnávat jeden vzorek za druhým, potkáme další cestovatele, budeme se vyhřívat na sluníčku, kochat tamní přírodou a užívat si srdečnosti místních. Už aby to bylo!
3. ZIMA V DOMĚ
Četly jsme o tom, říkaly nám to. Ale dokud to člověk sám nezkusí, tak neuvěří. V domě je zima a vlhkost. V pokoji nás zachraňuje přímotop a každý ráno musíme několik minut počkat něž se nám pokoj vytopí a my dokážeme vylézt z vyhřátých duchen. V kuchyni či obýváku sedíme v teplých ponožkách, dvou mikinách a stejně ještě drkotáme zuby. A to už je začátek jara, nedokážu si tu představit zimní měsíce, na ty už určitě prchneme do tepla. Domy (většina včetně našeho) nemají centrální vyhřívání a zateplení se tu nejspíš nevede, je to jako papír, když fouká, tak jen čekáme, kdy se celý dům nadzvedne a odletí. Naopak musím uznat, že je fajn, když svítí sluníčko a místnosti jsou díky velikým proskleným oknům vyhřáté raz dva. Počasí je tu doslova aprílové, chvíli padají trakaře, a hned po nich vysvitne sluníčko. Duha se tedy objevuje na obloze denně. Přestává mě už překvapovat, že prší, i když nevidím přímo nade mnou žádný mrak.
4. PŘÍZVUK
Tohle je angličtina jo? Tolik divných výrazů a spojení jsem neslyšela za celou dobu, co se snažím anglicky naučit. Když jsem byla v Kanadě, občas jsem taky nepochytila hovorový výraz, ale tady někdy nepochytím celou větu. Což je fakt škoda, když se se mnou snaží vtipkovat hezkej kluk a já vůbec netuším, co říká. Ve slovech často zaměnují “e” za “i” , takže slovíčko “better” vysloví “biter”, deset se řekne “tin”, pero “pin”. Jejich oblíbený nápoj je LLB = lemon, lime and bitter řeknou jen LLB?!! Sauvignon jen nezřetelné “sav”. První dva týdny mi z toho šla hlava kolem, teď už se pomalu, ale jistě, začínám chytat. Ovšem když už se mi zdá, že mi to jde lépe, potkám kiwi kolegyni, která si s cizinců dělá vyloženě srandu a zkouší, jestli pochopíme, co tím chce říct. Takhle mi říkala slovíčko “outside” jako “utsajt” a tak se ptám, jestli takhle fakt vyslovují? A ona že ne, že to byl joke, jestli se chytím. Aneb jak mi to dělat ještě snadnější 🙂
To bylo krátké shrnutí prvních pár zajímavostí z našeho dobrodružství u protinožců. Celkově jsme tu moc spokojené, usídlily jsme se v části Northshore, kousek od krásné čtvrti Takapuna, je to tu spíše jako v maloměstě, ruchu velkoměsta se zatím úspěšně vyhýbáme. Smutnou náladu a stesk po přátelích vždy vyléčí procházka po pláži s nádherným výhledem na oceán a okolní ostrovy.
Brzy se můžete těšit na příspěvek o skvělém výletu na Piha beach.
A.